úterý 22. září 2015

LOGICKÁ ANALÝZA PŘIROZENÉHO JAZYKA VE SROVNÁNÍ S POJMEM SÉMANTIKY PŘIROZENÉHO JAZYKA

Brněnská pobočka Jednoty filosofické při Katedře filosofie FF MU si vás dovoluje pozvat na přednášku "Logická analýza přirozeného jazyka ve srovnání s pojmem sémantiky přirozeného jazyka", kterou prosloví prof. Pavel Materna (Katedra filosofie FF MU v Brně; Oddělení logiky FLÚ AV ČR). Přednáška se uskuteční v pondělí 5. 10. od 17:30 v posluchárně A11 (FF MU, Arna Nováka 1, Brno).

Anotace:
Série logiků a filozofů usilujících o LANL (Logical analysis of Natural Language) řeší jiné problémy než filosofové nebo lingvisté zabývající se sémantikou přirozeného jazyka.

Zásadní rozdíl: V LANL jde o nalezení logické nutnosti, které podléhají důležité vztahy mezi prvky jazykové struktury. Sémantikům jde o obecný popis jevů v sémantice jednotlivých jazyků nebo jevů společných různým jazykům nebo skupinám jazyků. I sémantici objevují zajímavé pravidelnosti, vycházejí však z jiných předpokladů o vztahu jazyka a významu (smyslu) než LANL. 

Úsilí o nalezení nutných vztahů v jazyce bylo napadeno známou Quineovou kritikou Carnapova pokusu. Quine popřel možnost definovat tu složku jazykového významu, kterou Frege nazval smyslem, a pokusil se nahradit logickou analýzu analýzou empirickou. 

Z jiných pozic se o totéž pokusil Wittgenstein („pozdní“), čímž byla zahájena opozice vůči LANL trvající dodnes (Brandom, Peregrin aj.). 

Autor ukazuje, že časté poznámky formulované touto opozicí na adresu LANL jsou buď prostě nedorozuměním (jde o různé problémy), nebo důsledkem filozofického pojetí jazyka, které je prostě neslučitelné s pojetím LANL.

Příspěvek se o této problematice konfliktu dvou pojetí zmiňuje stručně a snaží se spíše o bližší charakteristiku práce LANL. Jsou proto zmíněny některé konkrétní ukázky řešení problému v LANL, je vysvětlen pojem hyperintensionality a zmíněn česko-slovenský příspěvek k LANL (Tichého Transparentní intenzionální logika).

Žádné komentáře:

Okomentovat